Otevřený dopis
Vydáno dne 21. 05. 2009 (3596 x přečteno)pro členy ORM Klatovy, rozhodčí a vedoucí družstev MH v okrese Klatovy!
„Závěrečný sraz hry PLAMEN 2008/2009 v Janovicích a co se bude dít dál?“
Jak to napsat a nerozčílit se? Začnu tedy kladně. Do Janovic přijelo na závěrečný sraz 53 družstev z celého okresu. Většina družstev se připravovala poctivě a tréninkům obětovala spoustu svého volného času. Děti jsou soutěživé a většinou ještě nezkažené drsnou realitou života. Nečekají tedy od hry PLAMEN nic jiného, než možnost porovnat své celoroční úsilí s ostatními družstvy v okrese. Chtějí ze sebe na dvou soutěžích v roce vydat to nejlepší a samozřejmě se pokud možno, co nejvíce přiblížit medailovým postům. Musím pochválit celou organizaci soutěže v Janovicích, kde všechny disciplíny běžely podle předem kvalitně připraveného plánu, nikde jsme se nesetkali s jakýmkoliv zádrhelem. I přes částečnou nepřízeň počasí vše probíhalo v klidu a v dobré náladě ze strany rozhodčích.
Překvapení ovšem přišlo až na závěr celého dětského snažení. Dostali jsme tvrdou a nečekanou ránu v podobě dosud neobjasněného rozhodnutí o anulování výsledků celé jedné disciplíny! A zrovna disciplína Požární útok, což je jediná disciplína, která dětem přímo připomíná opěvovanou a důležitou práci hasičů. Proč se tuto drsnou a neomluvitelnou skutečnost většina družstev dozvěděla až při pompézním předávání diplomů na ukončení celého ročníku? Těžko říct, zůstává nad tím jenom rozum stát. Zamyslel se vůbec někdo, jaké to bude mít důsledky na děti? NE !!! Jak závažný to musel být důvod, aby tito dospělí představitelé hasičské obce, kteří měli jít příkladem, zklamali svým rozhodnutím tolik dětí a jejich vedoucích? Že jsou někteří vedoucí mladých hasičů nedisciplinovaní a neumí snést ani pomyšlení na to, že by jejich svěřenci pro jednou nebyli ti nejlepší, je velice smutné. Je to navíc (v tom lepším případě) neomluvitelné, když dají sobecky průchod takovým myšlenkám před svými a i cizími dětmi. NE !!! Je to přímo ubohé! Jaký z toho mají děti příklad do života? Určitě si odnesou důležitý poznatek, že když budou dost dlouho a hlasitě křičet, že jim každý ustoupí, jenom proto, aby už byl klid? A co ti ostatní? Mají někdy šanci dokázat sobě i těm křiklounům, že jsou stejně dobří, nebo i lepší? V takto hodnocených soutěžích nikoliv.
Proč mají tedy vedoucí dětských kolektivů před každým soutěžním kolem školení v Klatovech, kde si společně domluví nějaké podmínky (pro všechny rovnocenné), když se v závěru stejně nedodržují?
Poraďte mi někdo (uvítala bych to zvláště od představitelů ORM), prosím, jak mám vysvětlit dětem z našich dvou družstev, které se tak snažily, že v požárním útoku dosáhly na nevyhodnocené 2. a 5. pořadí s krásnými časy 25,92 s a 27,53 s, že někdo rozhodl o tom nezapočítat jejich největší úspěchy v soutěži do celkových výsledků? Co může vedoucí dělat, když vám takto zklamané děti začnou plakat lítostí nad zbytečností svého snažení? Přála bych všem, kteří toto způsobili, aby zažili tu smutnou cestu domů na druhou stranu okresu (v pronajatém autobuse).
Nepatříme mezi družstva s ambicemi na medailové příčky, zatím. Tohle byl teprve druhý ročník, který jsme absolvovali celý. Po podzimním kole jsme byli na průběžném 22. a 30. místě. Moc jsme se všichni snažili, aby alespoň jedno naše družstvo postoupilo do první „dvacítky“. Stále se učíme a sbíráme na soutěžích nové postřehy, jak se zlepšit. Takovýmto nezodpovědným rozhodnutím se určitě podařilo rozhodčím ovlivnit spousty dětí. Byl to krok správným směrem? Zcela jistě NE. Musím se přiznat, že jsem se v tu chvíli za ně styděla (pokud pominu jiné emoce jako byl vztek, bezmoc, lítost a trochu nenávist).
Ještě se chci podělit o dva poznatky:
1.) Je zajímavé, že většinou mají problém s hodnocením na jednotlivých disciplínách jen ti, kteří jsou buď nováčci, nebo ti, kteří mají šance na medailové posty. Není moc těch, co by takto protestovali v druhé polovině startovního pole. A i kdyby ano, nejsem si jistá jestli by rozhodčí kvůli tomu anulovali výsledky celé disciplíny.
2.) Pokud jsou pravdivé informace o tom, že si rozhodčí byli vědomi technické nezpůsobilosti na zařízení u požárního útoku, proč toto neřešili dříve? Například výměnou stroje a opakováním útoků u poškozených družstev jako loni v Žihobcích. Domněle poškozená družstva by dostala zadostiučinění a vše mohlo proběhnout sice se zdržením, ale v rámci zachování společenských pravidel slušného chování a úcty k dobrovolné práci ostatních.
Doufám, že se brzy objeví, alespoň na internetových stránkách OSH Klatovy, vysvětlení od kompetentních činitelů k celé události. Vím jedině to, že byl podán jediný protest a i ten byl zamítnut. Na jakém základě tedy došlo k anulování výsledků?
Dovolím si proto pro příští rok navrhnout laické řešení, které sice není mým nápadem, ale zdá se být jednoduchým řešením. Pokusme se domluvit na provedení požárního útoku stejným systémem, který probíhá při soutěži dospělých družstev: dvě základny, vlastní mašina a strojník soutěžícího družstva – zda bude z řad Mladých hasičů, nebo to bude dospělý člen je také na zvážení. Nezdá se to být neproveditelné.
Ještě jednou apeluji na zdraví rozum představitelů ORM. Pokud budete dál takto pokračovat ve své „práci“, myslíte si, že bude přibývat družstev Mladých hasičů? Bude mít ještě smysl celoroční poctivé snažení vedoucích, jejich pomocníků a nadšení dětí pro tento druh zábavy i sportu zároveň?
Michaela Valešová, DiS
Vedoucí MH SDH Žihobce
P.S.: Výše uvedené jsou pouze názory mé osoby a nemusí se ztotožňovat s názory ostatních členů SDH Žihobce, ani členů ostatních MH SDH v okrese Klatovy. Zároveň chci všechny členy ORM i OSH Klatovy, včetně rozhodčích ujistit, že si velice vážím jejich obětavé a náročné práce v jejich volném čase. Mé pocity ze závěrečného srazu v Janovicích jsou, bohužel, tentokrát úplně opačné.
Zdroj: michaela.valesova@atlas.cz