Bookmark and Share

Konečné články do almanachu OKRSEK Č. 8

Vydáno dne 02. 08. 2009 (5364 x přečteno)

BOUBÍN, HEJNÁ, HORAŽĎOVICE, HORAŽĎOVICKÁ LHOTA, KEJNICE, KOMUŠÍN, SLIVONICE, TŘEBOMYSLICE, VELKÉ HYDČICE, VEŘECHOV.

Prosím o provedení kontroly.


Boubín


Rok založení: 1943
Členská základna: 29
Starosta: Josef Vítovec
Velitel: Vladimír Ondrejička, Jiří Brabec

V několika větách bychom chtěli stručně nastínit vývoj Hasičské jednoty v Boubíně od jejího založení až do současné doby, roku 2008. Bylo zjištěno, že hasičská jednota byla založena v roce 1935, avšak v roce 1945 rozpuštěna. V roce 1956 pak byla Hasičská jednota v Boubíně znovu ustavena. Bylo do ní zaevidováno 42 členů a byla zaregistrována na ONV Klatovy. Předsedou byl zvolen Kopáček Karel st., velitelem Škranc Drahomír, strojníkem Benda Josef. Schůze se konaly pouze v místním hostinci. V roce 1957 byla členy hasičské jednoty zbourána obecní pastouška a na jejím místě se začala stavět hasičská zbrojnice. Stavěli ji členové hasičské jednoty brigádnicky, dobrovolně bez náhrady mzdy. Práce na stavbě probíhaly po pracovní době, odpoledne mezi 15. a 18. hod. ve všední dny a o sobotách a nedělích vždy mezi 8. a 13. hod. Po ukončení stavby v roce 1959 velitel Hasičského sboru v Horažďovicích p. Musil Jaroslav přidělil místním hasičům motorovou stříkačku 8 (osmičku) s přívěsným vozíkem a 10 kusů pracovních obleků pro členy družstva. V roce 1964 bylo pro 15 členů zakoupeno 15 kusů nových vycházkových hasičských uniforem z Plzně. Členové pravidelného družstva se zúčastňovali cvičení a soutěží každým rokem v okolních obcích HJ – Veřechov, Hejná, Velké Hydčice, Kejnice, Komušín. Dále asistovali při různých slavnostech, průvodech 1. máje a při pohřbech místních občanů. Každým rokem byly prováděny prohlídky komínů obytných domů občanů v obci. V roce 1964 se družstvo zúčastnilo hašení požáru obytné chalupy p. Sporky v Hejné – požár vznikl v noci. V roce 1970 družstvo pomáhalo při hašení budovy cihelny v obci. V roce 1974 se zúčastnilo hašení velké kotelny JZD ve Veřechovech, ta byla plná sena a slámy (160 tun). V roce 1978 družstvo hasilo požár včelína p. Metličky v obci (8 včelstev). Funkcionáři a členové Hasičské Jednoty Boubín stárli a odcházeli, proto museli být nahrazováni mladými členy, kteří s elánem pokračovali v práci, údržbě techniky a ve výcviku. Po 50 letech existence Hasičské Jednoty obce Boubín lze činnost hodnotit jako úspěšnou a je třeba všem členům za jejich dobrovolnou činnost poděkovat. V současné době, roku 2008, má Hasičská jednota Boubín 29 členů. Má vycvičené 1 pracovní družstvo o 9 členech. Vlastní 1 motorové vozidlo GAS 69, které bylo přiděleno v roce 1989 a 1 motorovou stříkačku 12 (dvanáctka). Členové hasičské jednoty se pravidelně zúčastňují výcviku, sportovních aktivit – fotbalu a soutěží i mimo obec Boubín. Funkcionáři HJ v roce 2008 jsou tito muži: starosta – Vítovec Josef ml., velitel - Ondreička Vladimír, pokladník – Brabec Jiří, strojník – Straka Josef , Hlobík Pavel

Hejná


Rok založení: 1908
Členská základna: 53
Starosta: Milan Krejčí
Velitel: František Kohout, Vojtěch Štípek

Založení hasičského sboru se uskutečnilo 14. června 1908 v počtu 33 členů. Starostou byl zvolen p. Josef Nováček, velitelem a zapisovatelem p. František Hlinka. Kmotrou ruční hasičské stříkačky (byla zakoupena ze sbírek) byla ustanovena pí. Anna Nováčková. V roce 1920 se konal sjezd hasičské župy Mayerovy spojený s veřejným cvičením sboru hejenského. Poprvé tu vystoupil odbor ženský. Účast na sjezdu byla veliká, 20 sborů z Horažďovicka se 192 členy, 2 sbory ze Sušicka s 27 členy. Místní sbor cvičil s 26 členy a 20 členkami. Po cvičení se konala valná hromada, poté  následovalo divadelní představení, zahradní koncert a věneček. V roce 1920 byl na valné hromadě zvolen starostou sboru p. František Prášek, velitelem p. Josef Král. V roce 1923 obecní výbor se sborem dobrovolných hasičů zakoupil dva díly hadic a jednu plachtu proti prachu na stříkačku. V roce 1926 byla vyplacena ženským správním výborem obci hasičská podpora v částce 5000 korun. Dne 17. června 1928 oslavil sbor 20 leté výročí trvání důstojnou oslavou. Slavnosti byly přítomny sbory z Horažďovic, Zářečí, Malého Boru, Střelských Hoštic, Veřechova a Nezamyslic. Valná hromada místního sboru dobrovolných hasičů za účelem přijetí nových stanov se konala roku 1931. Dne 5. července 1931 bylo konáno v obci okrskové cvičení 2. okrsku hasičské župy Mayerovy. Zde se představilo sekyrkové cvičení mužů, ukázka v hašení požáru. Na slavnosti byly zastoupeny tyto sbory: Horažďovice, Kalenice, Sedlo, Střelské Hoštice, Veřechov, Zářečí, Nezamyslice, Žichovice. Organizován byl též koncert a věneček při Musilově hudbě. V roce 1932 obdrželi čestné medaile sboru dobrovolných hasičů na paměť 25 leté činnosti p. František Prášek, pí. Anna Nováčková, p. Josef Král, p. František Dušek, p. Josef Šatra, p. Josef Nováček, p. Vojtěch Bečvář, p. František Vrba, p. Jan Petřík, p. Josef Šatra (kovář), p. Josef Kohout, p. Emanuel Dušek, p. Josef Mach, p. Jan Hnídek. Sbor dobrovolných hasičů v Hejné čítal v roce 1933 dvacet čtyři činných a třináct přispívajících členů. V roce 1936 se konala valná hromada hasičského sboru, na které byl velitelem zvolen p. Antonín Rybáček. Poslední narozeniny prezidenta osvoboditele, T.G.Masaryka, oslavil sbor 6. března 1937 večer průvodem s hudbou a zapálením hranice u nového lomu. Hasiči se zúčastnili 8. května 1937 uvítání prezidenta republiky Dr. E. Beneše na nádraží v Hydčicích v nových stejnokrojích. V roce 1948 byla pro hasičský sbor objednána hasičská stříkačka za 130 tisíc korun. V roce 1949 vykazoval hasičský sbor velmi dobrou činnost, vedle družstva mužů cvičilo pravidelně družstvo žen a žáků. Družstva mužů a žen se zúčastnila okresní soutěže, kterou vyhrála. Obě družstva postoupila do krajské soutěže konané v Blatné. Ženy v soutěži obsadily 1. místo, muži se své kategorii 2. místo. Za tento úspěch získala družstva úplnou výstroj pro všechny své cvičící. V roce 1950 byl přidělen místnímu sboru vrak nákladního auta zn. FORD, tzv.UNRA. Členové sboru pak po práci a o nedělích u p. Jaroslava Duška vrak opravili a přeměnili na dopravní vůz, který mohl převážet 24 osob. Do vozu se dal též složit veškerý materiál potřebný pro likvidaci požáru. Vůz sloužil později ke svozu účastníků na okrskové a okresní soutěže i na srazy účastníků okresních slavoností. V roce 1953 se začala stavět nová hasičská zbrojnice a tato byla dokončena v roce 1970. V roce 1969 zakoupil hasičský sbor nákladní auto zn. Tatra 805. V roce 1972 byly předány pamětní medaile zasloužilým členům. Byli jimi: František Petřík, Antonín Kazda, Josef Kohout, Jan Korda, František Polák. V roce 1973 byla předána medaile za 40 letou činnost Vojtěchu Kohoutovi. 7. června 1975 bylo ve večerních hodinách provedeno námětové cvičení celého okrsku. Objektem požáru byly budovy kravína a vepřínu. 8. prosince 1979 se konala výroční členská schůze hasičů, které se zúčastnili i zástupci MNV Horažďovice. Po skončení programu byli přítomní zástupci mazáni opičí mastí a přijímáni za čestné občany obce Hejné. Za hojného veselí a s patřičným obřadem toto prováděl předseda občanského výboru obce Jan Kubát, jemuž zase na oplátku byl udělen titul ,,Opičí král“ s právem znaku ,,Uzené vepřové ocásky“. Každý oceněný zaplatil určenou daň. 17. května 1985 se družstvo zúčastnilo soutěže okrsku ve Velkých Hydčicích, kde se umístilo na 1. místě. Ve dnech 5. a 6. června 1986 uskutečnil sbor s 36 členy zájezd na výstavu požární techniky do Přibyslavi a současně naplánovali prohlídku hradu Pernštejn. Na výroční schůzi 13. prosince 1986 byly uděleny čestné diplomy těmto členům: Františku Kohoutovi, Petru Polanovi, Jiřímu Hlaváčovi, Antonínu Barborkovi, Miloslavu Kordíkovi, Václavu Šatrovi a Marii Hlavaté. Dále byly předány odznaky okresního výboru za dlouholetou činnost: Josefu Kohoutovi, Rudolfu Polatovi, Janu Kubátovi, Janu Petříkovi a Františku Královi. 1. července 1987 byla při bouřce zapálena bleskem kůlna p. Brůžka na drahách, ale díky včasnému zásahu SDH Hejná se většina věcí zachránila.  5. prosince 1987 byl na výroční schůzi zvolen nový výbor a jako předseda byl představen Jan Petřík ml. 10. prosince 1988 byla konána výroční členská schůze u příležitosti 80. výročí založení hasičského sboru. Za dlouholetou obětavou práci ve sboru byli vyznamenáni: Josef Kohout, František Král a Rudolf Polata. 8. října 1988 byl členům za obětavou práci uspořádán kulturní zájezd na Šumavské posvícení do pražské Lucerny. V podvečer 1. máje 1989, po páté hodině ranní, v době, kdy už postavenou májku nikdo nehlídal, někdo tuto podřízl, ovšem tak špatně, že spadla na elektrické vedení. Došlo k poruše, kterou museli odstranit energetické závody Horažďovice. V roce 1998 byli přijati noví členové do sboru: Jaroslav Krejčí, Milan Krejčí, Zbyněk Krejčí, Jaroslav Bečvář, Pavel Roubal, Martin Polan,Vojtěch Štípek, Petr Šíp a Karel Osahlo. Společně s nimi SDH Hejná znovu ožil!!!!! Tito mladí hasiči spolu se Standou Zdeňkem se účastnili mnoha závodů, kde získávali nové zkušenosti a začali bojovat o přední příčky. V roce 2001 zakoupila obec Hejná starší, ale plně vybavené hasičské auto zn. AVIA 12.130. V období mezi rokem 2000 a rokem 2002 byli přijati noví členové: Pavel Šíp, Václav Šatra, Roman Šatra, Vlastimil Musil, Marek Šíp a Karel Osahlo, kteří nastoupili v roce 2002 jako 2. družstvo SDH Hejná.Obě naše družstva dosahovala velice dobrých postupových míst. V období 2004 až 2006 byli přijati další noví členové: Jaroslav Musil, Miloslav Kordík, Petr Štípek, Petr Hnídek, Martin Novák a Pavel Šatra. Díky tomu, že přibylo tolik mladých členů, SDH Hejná vytvořil dokonce 3.soutěžní družstva. Neměli jsme však tolik soutěžních mundůrů, proto nám pomohla obec Hejná a všem družstvům zakoupila nové sportovní výstroje. K dnešnímu dni má SDH Hejná 55 členů, z toho 9 členek. Funkcionáři sboru jsou tito: starosta SDH Milan Krejčí, náměstek starosty Vlastimil Musil st., velitel SDH Vojtěch Štípek, zástupce velitele Petr Šíp, Vlastimil Musil ml., jednatel Ivana Šatrová, hospodář Věra Polanová, strojník Stanislav Zdeněk, Václav Šatra, Petr Hnídek ml., referent prevence a výchovné činnosti Petr Hnídek st., kronikář Jiří Musil, předseda KRR Václav Šatra st., člen KRR Josef Šíma a řadoví členové Bohuslav Bečvář, Jaroslav Bečvář, Jaroslav Bečvář ml., Jiří Hlaváč, Václav Hlaváč, Marie Hlavatá, Ivan Hlavatý, Josef Hodánek, František Kohout, Václav Kohout, Miloslav Kordík, Miloslav Kordík ml., Marie Kordíková, Jaroslav Krejčí, Zbyněk Krejčí, Jan Kubát, Jaroslav Musil, Pavla Musilová, Martin Novák, Milan Novák, Iveta Nováková, Karel Osahlo, Karel Osahlo ml., Jan Petřík, Marcela Petříková, Zdeněk Plochý, Martin Polan, Petr Polan, Petr Polan ml., Pavel Roubal, Josef Šatra, Pavel Šatra, Pavel Šatra ml., Roman Šatra, Marie Šatrová, Marek Šíp, Pavel Šíp, František Štěrba, Petr Štípek, Josef Zdeněk a Růžena Zdeňková. Do našeho vlastnictví patří tato technika: AVIA 12 130, přívěsný vozík s PPS 12, přívěsný vozík zn. SMEKAL, PPS 8 a čerpadlo za traktor. Letos, tj.5. července 2008 oslaví SDH Hejná 100 let založení sboru.

Podrobné!!!

Horažďovice


Rok založení: 1878
Členská základna: 63
Starosta: Václav Havlík
Velitel: Václav Pintíř, Karel Štěpán

Paměti sboru dobrovolných hasičů nám říkají, že již 17. června 1869 bylo jednáno v obecním zastupitelstvu města Horažďovic o založení dobrovolného hasičského sboru. Nedošlo však k dohodě. Nová schůze se za tímto účelem konala znovu 12. dubna 1870. K dohodě opět nedošlo, ale starostou města byl dán návrh, aby do budoucí schůze byl vypracován jen hasičský řád. A tak až 31. března 1878 usnesla se valná hromada tělocvičné jednoty Sokol v Horažďovicích za přítomnosti 38 členů na změně stanov, podle kterých tato jednota se přeměnila v jednotu tělocvičnou – hasičskou. Dne 11. dubna 1878 byly schváleny stanovy jednoty a tímto dnem začal život hasičského sboru v Horažďovicích. Avšak strakonický hejtman schválil stanovy sboru až 22. června téhož roku. O založení sboru se nejvíce zasloužili bratři Mayerové, Stanislav a Matěj. Velitelem sboru byl zvolen Stanislav Mayer, purkmistr města, který byl velmi aktivním činovníkem této jednoty spolu s dalšími funkcionáři. Starostou sboru byl Matěj Vunše. Sbor ihned začal cvičit, o což se velice zasloužil Matěj Mayer, jenž v té době působil jako náčelník hasičů ve Strakonicích. 23. srpna 1896 byl pro celý hasičský sbor dnem opravdu významným. Obdržel totiž nový prapor. Na straně rubové (červené) je zdoben znakem Království českého, tj. českým lvem a strana lícová (zlatavá) je zdobena městským znakem Horažďovic, který je doplněn hasičskými symboly. Prapor byl dekorován čtyřmi stuhami a v tento den byl zároveň posvěcen. V roce 1917 postihla sbor velká rána. 8. května zemřel zakladatel, náčelník a velitel sboru, předseda ZÚHJ Království českého, Matěj Mayer. Byla to velká ztráta pro hasičské sbory Čech, Moravy a Slezska, pro slovanské hasičstvo, kde byl předním funkcionářem. Pohřbu se zúčastnili zástupci hasičských sborů ze všech koutů České země. Odešel velký člověk, vlastenec, aniž se dočkal samotnosti národa, který tak miloval. V roce 1924 zemřel spoluzakladatel sboru, první velitel, později starosta, bratr Matěje Mayera, Stanislav Mayer. Blížilo se 50. výročí založení sboru a to nutilo funkcionáře, aby bylo zajištěno lepší vybavení. Na výborovou schůzi 2. listopadu 1926 byl pozván továrník Stratílek. Na mimořádné schůzi 25. srpna 1927 za přítomnosti radních bylo dohodnuto zakoupit motorovou stříkačku s veškerým příslušenstvím a 500 m hadic. Vše stálo 65 000 Kč a koupě se uskutečnila 14. prosince 1927 za podmínek, kdy sbor si vypůjčí od Hasičské záložny zmíněnou sumu a město bude hradit úroky a úmor. Svoji výzbroj hasiči vylepšili v roce 1941, když odkoupili starší auto Praga – Alfa. Za 2. světové války byli tři hasiči vězněni a umučeni, jeden byl v květnových dnech postřelen a na toto zranění v červnu zemřel. Další dva členové byli zavřeni a mučeni, vrátili se domů ovšem s podlomeným zdravím, jeden záhy zemřel. V roce 1949 byl utvořen Okresní národní výbor v Horažďovicích a byl ustanoven i Okresní výbor Československého hasičstva. V jeho čele stanul Josef Přerost a do jeho řízení spadlo 32 hasičských sborů. V roce 1960 bylo ustanoveno jedno hasičské žákovské družstvo, složené většinou ze synků našich členů. Při stém výročí založení sboru byly již družstva tři. 31. března 1960 se konala v kulturním domě v Horažďovicích Okresní konference Svazu požární ochrany, při které naše organizace obdržela za svoji poctivou a zodpovědnou práci nejvyšší svazové vyznamenání a to prapor Ústředního výboru. Stavba nové zbrojnice byla zahájena na podzim roku 1968 a otevření se konalo o pracovní sobotě 18. října 1971. V roce 1978 se konaly velkolepé oslavy 100 let trvání našeho sboru. Od těchto oslav máme se sborem Králův Dvůr navázanou družbu. Před 110. výročím založení sboru nechal městský  národní výbor restaurovat náš historický prapor, který byl slavnostně předán v roce 1988 a je uložen v síni tradic. V roce 1993 při slavnosti zavěšení dvou nových zvonů byl posvěcen. V roce 1990 byla provedena přístavba prvního patra hasičské zbrojnice, kde se nachází mimo jiné i síň tradic sboru. Od 1. března 1985 je v Horažďovicích v naší zbrojnici sídlo Hasičského záchranného sboru Klatovy – detašované pracoviště Horažďovice. V roce 1992 při výročí povýšení Horažďovic na město, byl pro hasiče vyčleněn jeden den ze třídenních oslav. Při 120. výročí založení sboru v roce 1998 byla otevřena v nástavbě zbrojnice slavnostně „síň tradic“. V roce 2004 se konal v našem městě 4. Okresní hasičský ples. V roce 2005 po velké odmlce, se podařilo obnovit kroužek mladých hasičů. Z další činnosti sboru vybírám: účast na celookresních oslavách svátku sv. Floriána s historickým praporem, účast na oslavách sborů při jejich výročích a na soutěžích s různými výsledky. Není zapomenuto ani na členy, kteří mají kulatá jubilea, navštěvujeme je s malou pozorností a nezapomínáme ani na členy, kteří navždy opustili naše řady - s účastí na jejich poslední cestě. Výcvik členů se provádí každé pondělí od 17 hodin a to jak teoreticky, tak i prakticky, dále pořádáme kondiční jízdy a výcvik na vodě, který většinou trvá dva dny. Starostou sboru od roku 1986 je Václav Havlík a velitelem od roku 1997 Václav Pintíř. Od roku 2008 ho nahradí Karel Štěpán. Vede se kronika sboru a fotodokumentace.

Horažďovická Lhota


Rok založení: 1960
Členská základna: 20
Starosta: František Pečánka
Velitel: Jan Duda, Jan Kašpar

Na základě vyprávění pamětníků bylo založení hasičského sboru  v obci Horní Lhota datováno rokem 1943. U jeho zrodu bylo 16 zakládajících členů, občanů obce. Z této doby se nezachovaly žádné dokumenty o činnosti sboru, ale víme, že jeho starostou byl pan Karel Zajíc. V roce 1955 hasiči v Horní Lhotě svépomocí vybudovali hasičskou zbrojnici a dostali svou první hasičskou stříkačku. V následujících letech sbor příliš aktivní nebyl, členů ubývalo, lidé se stěhovali do měst nebo dojížděli za prací. Proto činnost spočívala hlavně ve spolupráci s hasičským sborem Týnec. Až v roce 1978, kdy sbor získal výměnou dvou objektů větší zbrojnici a do ní stříkačku PPS 8, začal znovu aktivně pracovat. Tehdejším předsedou byl pan Robert Robenek a členská základna sboru byla posílena novými členy. Jezdili jsme na soutěže, chodili na brigády, pořádaly každoroční hasičské bály a dostavily se i první úspěchy na sportovním poli. Vyhráli jsme putovní pohár tehdejšího JZD, obsadili jsme první místo ve druhé kategorii na okresní soutěži v Plánici a dobře jsme se prezentovali i na okrskových soutěžích.V roce 1993 pan Robenek ze zdravotních důvodů předal funkci starosty sboru do rukou pana Petra Čady a sbor nadále pokračoval ve svých činnostech. V té době začali jezdit do Horní Lhoty skauti z Plzně, vybudovali zde skautský tábor a od té doby se traduje spolupráce mezi skauty a hasiči, která časem přerostla v přátelství trvající dodnes. Každoročně v létě o prázdninách pořádáme pro mladé skauty akci, zaměřenou k požární výchově s ukázkou práce hasičů, hasičské techniky i cvičného zásahu. Každý rok pořádáme také několik menších kulturních akcí v podobě posezení pod májkou nebo tzv. vošouchové posezení na konci léta se skauty. Tradiční výroční valnou hromadou zhodnotíme naše úspěchy i neúspěchy a ukončíme hasičský rok. V roce 1998 jsme si z finančních prostředků sboru zakoupili stříkačku PPS 12, abychom se alespoň trochu přiblížili okolním sborům a mohli s nimi soutěžit.V roce 2003 pan Čada ukončil své členství ve sboru z důvodu stěhování a do funkce starosty byl zvolen František Ulrich. V posledních letech jsme si z prostředků získaných brigádami a sběrem kovového šrotu pořídili nové pracovní oděvy, nové sací hadice a jiné doplňky techniky. Za částečného finančního přispění obecního úřadu jsme provedli nutné opravy hasičské zbrojnice, staráme se o údržbu hasičské nádrže, obecní návsi a kapličky. Snažíme se každoročně připravit družstvo na soutěž a někteří z nás vypomáhají při soutěžích ve funkci rozhodčích. Důležitá je také naše spolupráce s týneckým hasičským sborem. Pomáháme zajistit například dopravu mladých hasičů na jejich akce nebo účast na pohřbech, jsou-li hasiči žádáni. S koncem roku 2008 má hasičský sbor Horní Lhota 21 členů a za zmínku stojí, že z tohoto počtu jsou dvě ženy.

Nesouhlasí název obce s textem!!!

Kejnice


Rok založení: 1837
Členská základna: 36
Starosta: Miroslav Trejbal
Velitel: Ing. Petr Hlavsa

Dne 13. června 1936 se sešlo obecní zastupitelstvo „ a bylo uznáno za dobré, hasičský sbor v naší obci zřídit“. Mezi členy sboru se užívalo oslovení "bratře". Za výbor hasičský byli jmenováni: Karel Rejšek, František Havel, Jan Reban, Čeněk Malík. Obecní úřad vydal vyhlášku ve znění, kdo hodlá vstoupit do řad hasičských, aby se přihlásil. Přihlásilo se 15 členů, kterým obec Kejnice zařídïla pracovní obleky. Dne 23. července 1936 se konaly volby na funkční období v délce 3 roky. Zvoleni byli: velitel Josef Kazda čp.26, pokladník Čeněk Malík čp. 8, podvelitel František Havel čp. 19, vzdělavatel Karel Holoubek čp. 3, starosta Karel Rejžek čp. 7, správce náčiní Josef Smetana čp. 9, jednatel: Václav Řezanka, účetní dozorci Hlavsa Josef, Hejpetr Josef, četař: Václav Hejpetr, sanitární služba František Trejbal, mužstvo: Václav Reban, Josef Fišer. Civilní protiletecká obrana fungovala ve složení: velitel František Havel, mužstvo: Václav Řezanka, František Hejpetr, Josef Kazda, Václav Matějček. Od hasičského sboru ze Slatiny byla zakoupena stříkačka za 5 500 korun, ponechána v úschově byla v kolně u br. Rebana čp. 10. V tomto roce bylo započato se stavbou kolny za Smetanovou chalupou (čp. 9) pro uskladnění stříkačky. Všechny práce obecenstvo z lásky konalo zdarma. Vše pro blaho bližního a vlasti. V roce 1937 se na základě rozkazu O.H.J. (okresní hasičská jednota) SDH zúčastnil dne 8. května oslav zájezdu prezidenta republiky, který zavítal do Horažďovic. Náš sbor účinkoval tohoto dne  v 9°° hodin ráno v Hydčicích na nádraží a odpoledne o 5. hodině v Horažďovicích, jako čestná stráž. Roku 1939, 26. února, byla na rozkaz Zemské hasičské jednoty provedena volba funkcionářů SDH na další 3 roky. Jednotlivé posty obsadili: starosta Rejžek Karel, vzdělavatel Fišer Josef, velitel Kazda Josef čp. 20, četař Hejpetr Václav, podvelitel Havel František, správce náčiní Reban Václav, jednatel Řezanka Václav, velitel samaritánské služby Trejbal Fantišek, pokladník Malík Čeněk. 22. května 1943 v 7°° hodin ráno byl dle nařízení II. Obvodu dán rozkaz troubit na poplach, bylo zapřáhnuto a jelo se do Horažďovic, do mlýna Karla Mrskoše, kde byl proveden útok na mlýn. V závěru byla provedena prohlídka bratrem požárním ředitelem. 24. ledna 1946 proběhla další volba funkcionářů sboru v tomto složení: velitel Kazda Josef, místovelitel Havel František, starosta Rejžek Karel, pokladník Holoubek Karel, jednatel Řezanka Václav, vzdělavatel Janoch František, četař Hejpetr Václav, zbrojmistr Reban Václav, účetní dozorci Hlavsa Josef, Hejpetr Josef, velitel samaritánské služby Petřík Josef . O tři roky později, 30. ledna 1949, se vedoucí pozice změnily takto: velitel Kazda Josef čp. 26, nám. velitele Havel František, starosta Petřík Josef čp. 4, pokladník Holoubek Karel, jednatel Fišer Josef, vzdělavatel Janoch František, četař Hejpetr Václav, zbrojmistr Reban Václav, účetní dozorci Hejpetr Josef, Hlavsa Josef, velitel samaritánské stráže Petřík Josef. Z roku 1970, ze 30. ledna, pochází poslední zápis ze členské schůze ČSPO Kejnice od dob založení sboru. V průběhu let se měnilo i označení sboru: Hasičský sbor v Kejnicích (až do roku 1953), od roku 1953 Místní jednota ČSH Kejnice – okres Horažďovice (do roku 1955). Rok 2006 znamenal pro náš sbor oslavy 70. výročí vzniku. K tomuto dnu, 20. května 2006, čítá členská základna 34 členů, v tomto složení: starosta Trejbal Miroslav ml. čp. 31, velitel Hlavsa Petr čp. 30, hospodář Vrzal Václav, preventista Reban Václav čp. 10, jednatel Smetana Josef čp. 46, předseda revizní komise Švarc Jaroslav čp. 53, mužstvo: Havel František čp. 19, Řezanka Jiří čp. 11, Hlavsa Josef čp. 30, Smetana Čeněk čp. 47, Holoubek Karel čp. 3, Smetana Radek, Jáchim Jan čp. 3, Smetana Václav čp. 46, Janoch František čp. 16, Svoboda Jiří, Janoch Jaroslav, Šimáček František čp. 17,  Janoch Josef čp. 52, Švehla František čp. 14, Janoch Milan čp. 16, Trejbal Michal čp. 31, Kazda Josef čp. 41, Trejbal Miroslav čp. 31, Malík Václav čp. 8, Vítovec Zdeněk (Nezamyslice), Niebauer Roman (Strakonice), Vokoun Miroslav čp. 61, Pixa Miroslav (Damětoce), Zdeněk Jiří ml. čp. 15, Pojžárek Jiří čp. 36, Reban Jiří čp. 24, Zdeněk Petr čp. 15 

Samá jména!!!

Komušín


Rok založení: 1890
Členská základna: 46
Starosta: Milan Klečka
Velitel: Václav Hokr ml.,Milan Klečka ml.

Náš sbor se zúčastňuje soutěží v Pošumavské hasičské lize a oslav výročí jednotlivých sborů, nejen v našem okrese. V obci zajišťujeme protipožární ochranu a společenské akce jako jsou pouťová a posvícenská posezení s harmonikou, silvestrovská posezení. Tradiční akcí už je také stavění máje a pálení čarodějnic. Při všech těchto akcích spolupracujeme se ženami, které mají na jejich průběhu obrovský podíl. I ony nás posilují účastí na hasičských soutěžích, jelikož jsou rovněž členkami hasičského družstva. Sbor Komušín ve spolupráci s MěÚ Horažďovice a Hasičským záchranným sborem Horažďovice plní také povinnosti při ochraně osob před požáry a živelnými pohromami.

Slivonice


Rok založení: 1902
Členská základna: 18
Starosta: Jaroslav Krejčí
Velitel: Dušan Krejčí

Třebomyslice


Rok založení: 1926
Členská základna: 66
Starosta: Petr Voska
Velitel: Václav Chalupný, Vlastimil Makovec

Sbor dobrovolných hasičů v Třebomyslicích byl založen 2. července 1926, kdy byl schválen okresním úřadem. Počátky založení spadají již do jara roku 1926, kdy dne 5. dubna 1926, za starostování pana Aloise Brůhy, došlo k ustavující valné hromadě. Do výboru byli zvoleni páni Alois Brůha, starosta sboru, Tomáš Polena, velitel sboru, František Štěpán st., jednatel, František Kyliš, pokladník, Vojtěch Kovařík, náměstek starosty. Velitel sboru hasičů z Horažďovic, pan Kohout, vydal potřebné pokyny o tom, jak si sbor má počínat v začátcích. Na základě oběžníku se přihlásilo 30 členů činných a přes 50 členů přispívajících. Byl schválen 10 korunový roční příspěvek do sboru a dále bylo schváleno u 10 zakládajících členů placení příspěvku ve výši 100 Kč ročně. Z přihlášených 30 členů v činné službě uhradilo příspěvek pouze 20 z nich, a to pro dříve takzvanou  úsporu vydání. Jednalo se o tyto členy: Brůha Alois, Černý Josef, Chalupný František čp. 9, Chaluš František mladší, Jindra Václav, Jirsa František, Kotiš František, Kovařík Vojtěch čp. 33, Kovařík Vojtěch čp. 72, Roubal František čp. 19, Polena Tomáš, Polena Antonín čp. 38, Polena Josef čp. 42, Polena Václav čp. 67, Polena Jan čp. 10, Makovec Josef čp. 7, Štěpán František čp. 48, Štěpán František ml., Šafanda Eduard, Veringer Václav čp. 18, Veringerová Josefa. Oficiálně byl sbor dobrovolných hasičů schválen okresním úřadem dne 2. července 1926 pod číslem jednacím 29938-18 T/17. Vybavení sboru motorovou stříkačkou stálo 45 tisíc korun, tuto částku si musela obec vypůjčit u spořitelního spolku Třebomyslice. Dne 5. září 1926 vypukl požár u Chalupných čp. 64, kde shořela kolna i stodola. Sbor ještě celý následující den vyklízel obilí. Mimo našeho sboru zde byly přítomny sbory z Horažďovic a z Malého Boru. Škoda byla vypočítána na 80 tisíc korun. Dne 2. října 1927 došlo k opětovnému požáru této stodoly, která v té době byla v pronájmu. V období meziválečném vypuklo v obci mnoho požárů, některé z nich dle záznamů v pamětní knize obce byly záhadné, při některých vznikly značné škody, ale většinou byly tyto škody uhrazeny pojišťovnami. Sbor byl velice spokojen s výkony nové stříkačky, voda se většinou čerpala z rybníku na návsi, zvaného Kuchyňka. Rybník byl  v roce 1930 zvětšen a byl opraven taras. Rybník zvaný Nešpor, nyní Podkolářík, měl vzhledem k počtu požárů sloužit také jako další zásobárna vody. Proto příslibem Horažďovického velkostatku bylo slíbeno, že tento rybník prodají obci pro potřeby hasičského sboru. Rybník měl rovněž sloužit pro stálou potřebu i pro hospodářství. V roce 1936 došlo i k úpravě rybníka zvaný Loužák. O rok později, v podvečer pohřbu T. G. Masaryka, na počest prezidenta sbor dobrovolných hasičů zapálil v obci vatru. Byli tomu přítomni všichni členové sboru a 100 občanů ze vsi. Roku 1948 se konala hasičská slavnost, dle údajů v pamětní knize, ve které je uvedeno, že velitel sboru láká mladé k účasti, ale ze strany mladých nebyl zájem. K činnosti dobrovolných hasičů Třebomyslice od roku 1949 až do roku 1969 není žádných informací, neboť tyto nebyly nikde vedeny. V roce 1971 vzplál velký požár stohu slámy, ve kterém bylo celkem uskladněno 20 vagonů slámy. Jelikož v této době bylo málo vody, hasiči pouze chránili před zapálením kravín a okolní budovy. V této době také začínají oblastní cvičení hasičů, jichž se třebomysličtí hasiči zúčastnili a jak je vedeno v pamětní knize, byli vždy na prvních místech, kdy získali i putovní pohár. V roce 1976 proběhla generální oprava občanského výboru v obci. Čtyři členové sboru odpracovali na demolici i celkové úpravě celkem 3000 hodin zdarma. Členové sboru při otevření nové budovy obdrželi čestná uznání za dobře vykonanou práci. Hasiči rovněž přispěli na vybavení kulturního domu. V roce 1979 se členové sboru zúčastnili výstavby dětských jeslí v Horažďovicích. Účastnilo se 18 členů, což byl dost velký počet brigádníků na tak malou obec jako jsou Třebomyslice. Třebomysličtí dobrovolní hasiči každým rokem taktéž pořádali k 8. březnu oslavu pro ženy v rámci Mezinárodního dne žen. Dále hasiči pořádali a dodnes pořádají oslavu dne dětí spojenou se soutěžemi, opékáním vuřtů. V současné době je tato akce doplněna i přehlídkou vozidel americké armády. Oslava dne dětí je vždy spojena s koncem školního roku a dětem se velice líbí. Hasiči každý rok pořádají již vyhlášený turnaj v malé kopané, zvanéý ATRIUM CUP, a to ve dnech 5. a 6. července, na kterém je vždy veliká účast. V současné době, kdy je k dispozici upravené hřiště na tenis a volejbal na Panské, se zde pořádá předpouťový turnaj v nohejbale. Každoročně je pořádán také turnaj v pozemku na ledě na rybníku Podkolářík. Dále sbor připravuje hasičský ples s bohatou tombolou a maškarní bál pro děti i dospělé. Každý rok probíhá sběr šrotu v obci, dále se hasiči účastní různých soutěží v ping pongu, kopané a jiných disciplinách. Hasiči odpracují mnoho hodin na brigádách při úpravě okolí hospody i v obci, rovněž tak se starají o chod místní hospůdky, což jim zabere velké množstv času. Jak je ovšem vidět, zvládají tuto práci dobře a s ochotou. Dojemná je i jejich důstojná účast při poslední cestě svých spoluobčanů. Je naprosto zřejmé, že práce hasičských sborů je záslužná, avšak většinou ji dovedou ocenit pouze lidé, jichž se jejich pomoc bezprostředně dotkne. Nakonec trochu poezie: "Kdo by nechtěl hýřit, smát se, když se blíží k osmdesátce. Proto svoláváme hned dobrovolných hasičů slet. Sláva bude, to je jisté, přijdou všichni optimisté, hasit oheň nebudou, ale něco předvedou. Koukněte se na mou duši, jak jim uniforma sluší, a co po akci, v hospůdce jsou raz, dva, tři. Tam se vždycky všichni sejdou, popřejí si zdravíčko a k tomu načerpají lahodné pivečko. Popijí, poklábosí, zahrají si mariáš, příští den už se těší, jak se večer sejdou zas".

Velké Hydčice


Rok založení:1943
Členská základna:51
Starosta: Jaromír Hlaváč
Velitel: Vlastimil Vinter, Ladislav Kropáček

První zmínka o přípravné práci k ustavení hasičského sboru pochází z roku 1937 a sbor samotný byl pak založen ve válečném roce 1943. „Zakládajících členů bylo sedmnáct, výzbroj a výstroj tehdy tvořili čtyři pláště, jeden hák na stahování krovů a jedna lezecká sekyra.Současný sbor má pět desítek členů všech věkových kategorií, z nichž je většina v produktivním věku a jsou aktivními členy SDH . Dobrovolní hasiči Velké Hydčice mají jedno družstvo mužů, jedno družstvo žen a družstvo mladých hasičů. Pravidelně se účastníme hasičských soutěží našeho okrsku, popř. okresních soutěží a rádi, pokud nám to možnosti dovolují, navštěvujeme i jiné hasičské soutěže v našem blízkém okolí.„Pokud bychom se měli zmínit o výsledcích v hasičských soutěžích, tak v roce 2008 se družstvo mužů umístilo na okrskové soutěži v Horažďovicích na druhém místě, v roce 2009 se na okrskové soutěži v Třebomyslicích umístilo družstvo mužů i žen na první příčce této soutěže. Mladí hasiči se pravidelně účastní požární soutěže Plamen, ve které se roku 1987 probojovali do krajského kola v Plzni, kde obsadili čtvrté místo. Avšak největším úspěchem sboru při soutěžích byl v roce 1955 postup ženského družstva do celorepublikové soutěže v Brně, kde odsadily krásné druhé místo a jako cenu za toto umístění přivezly požární stříkačku PPS 8, za což jim patří veliký dík, a to i proto, že některé z nich jsou i v dnešních dnech aktivními členkami sboru podílejícími se na jeho dobrém fungování.Současnou techniku sboru tvoří cisternový automobil na podvozku Škoda s označením Š 706 RTHP CAS 24, vozidlo je osazeno cisternou o objemu 3500 litrů vody, kromě sériového vybavení má ve výbavě dýchací techniku, přenosné čerpadlo, motorovou pilu a mnoho dalších technických prostředků sloužících během požárních zásahů. Automobil je po kompletní opravě, kdy byla provedena úprava nástavby, její zvýšení v zadní části, která je celá přepracovaná dle potřeb JSDH. Veškeré opravy a úpravy byly provedeny členy sboru a na vozidle bylo odpracováno něco kolem dvou tisíc hodin.Dalším dopravním prostředkem je dodávkový automobil Ford Transit z roku, jenž byl v roce 2008 pořízen obcí Velké Hydčice jako náhrada za prodaný automobil AVIA DA 12, který u sboru sloužil od roku 1985 . Vozidlo slouží především k přepravě mužstva, dále je mimo jiné vybaveno přenosným benzínovým čerpadlem, elektrickým kalovým čerpadlem, několika kusy hadic, hydrantovým nástavcem, takže vozidla lze využít například během povodní k odčerpávání zatopených sklepů nebo ke zřízení čerpacího stanoviště při kyvadlové dopravě vody. Posledním vozidlem je terénní Lada Niva rok výroby 2000, kterou obec získala převodem od profesionálních hasičů v roce 2009. Niva je vybavena motorovou pilou a dalšími technickými prostředky. Tento vůz hasiči ocení hlavně v obtížně přístupném terénu, se kterým se mohou setkat například při lesních požárech. Dále náš sbor disponuje prostředky nutnými k zásahům jako jsou zásahové obleky, obuv, radiostanice,svítilny, žebříky atd. Také vlastníme přípřež na jehož podvozku je stříkačka s označením DVS 16, neznáme přesné datum výroby, ale ze zjištěné historie by tato stříkačka měla pocházet zhruba z let 1952 až 1958, tato stříkačka byla členy sboru opravena a v dnešní době je plně funkční a v krajním případě i použitelná při zásahu.V minulosti sbor vlastnil již výše zmíněný automobil Avia, před ním nákladní vozy Tatra 805 (kačena), valníkový automobil Robur, a dvě vybavené přípřeže s požárními stříkačkami PS12a s touto technikou zasahoval u požárů v obci i mimo obec a účastnil se námětových cvičení. Jako příklad bych uvedl požár RD v Hejné a vápenky v Žichovicích roku 1962.Sbor má JSDHO v počtu patnácti mužů se zařazením jednotky v JPO V. a hasební území našeho sboru tvoří dvacet dva obcí v okolí Velkých Hydčic. Členové v roce 2009 absolvovali zkoušky a úspěšně získali odbornost hasič, zároveň se zúčastňují cyklických školení pro udržení odborných způsobilostí nutných pro jejich zařazení v jednotce. V poslední době sbor zasahoval hned několikrát.Když pomineme pravidelně se opakující povodně, které obec postihují tak JSDHO vyjíždělo k čistění zanesené kanalizace v obci a nebo k požáru v Horažďovicích. Také jsme zasahovali během letošních přívalových dešťů a JSDHO zaznamenala na přelomu měsíců června a července sedm výjezdů jak v obci, tak do obcí Babín a Komušín . Všichni členové se pravidelně schází v hasičské zbrojnici, kde provádí průběžnou údržbu techniky. Naše členky se zase starají o práce související s úklidem zázemí zbrojnice. Zároveň se ženy starají o vodácké tábořiště v malebném zákoutí naší obce na břehu řeky Otavy, které SDH provozuje, což je práce neméně nákladná,“hodnotí Kloud.Výborná spolupráce je i s obcí. a příkladem tomu může být výstavba zcela nové hasičské zbrojnice, kterou obec financovala nákladem několika milionů korun a která je v provozu od roku 2007. Tato zbrojnice byla vybudována na místě, kde se nacháze la stará hasičárna vystavěná svépomocí v letech 1956 -1962. Ještě bych se zde zmínil o spolupráci s hydčickými fotbalisty, se kterými máme neméně dobré vztahy a vzájemně si vycházíme vstříc. Náš sbor se aktivně věnuje i kultuře a sportu. Již několik let pořádáme každoroční exhibiční hasičskou soutěž Velkohydčický savec, v loňském a letošním roce u nás proběhly vyřazovací kola žen a okresní soutěže v požárním sportu, další akcí byl loňský historicky první vánoční koncert na Práchni s prohlídkou stejnojmenné zříceniny hradu, která byla osvětlena pochodněmi, což velice hezky dokreslovalo zhruba hodinu trvající koncert vánočních koled a písní. Další akcí našeho sboru bylo uspořádání několika srazů majitelů terénních vozidel na nedaleké motokrosové trati ve Svatém Poli, dále mohu zmínit akce během závodů rallye, kde se podílíme na zajišťování pořadatelské činnosti při jednotlivých rychlostních zkouškách.V minulých letech v obci SDH zajišťoval také taneční zábavy a tradiční hasičský bál, pravidelně se u nás konaly okrskové či vyřazovací soutěže a bylo také na přelomu osmdesátých s devadesátých letech uspořádáno několik ročníků soutěže mladých hasičů o putovní Prácheňský pohár, který po třech vítězstvích získalo do svého držení družstvo mladých hasičů Velké Hydčice.


 

Veřechov

Rok založení: 1897
Členská základna: 39
Starosta: Václav Dub
Velitel: Václav Dub

V dobách pradávných se od východu po neschůdných stezkách při řece Otavě draly mohutné zástupy lidu. Také Ořechovci se svým vůdcem se rozhodli dlouhou a namáhavou pouť z východu ukončit a podél spádného potoka si to namířili na západ. Zde nalezli údolí a v něm založili sídliště. Poprvé zde zahlaholila řeč slovanská. S různými změnami jazyka bylo měněno i jméno naší obce jako: VEŘECHOVY, VOŘECHOV, VOŘECHOVO, zachoval se VEŘECHOV. Hasičský sbor byl založen roku 1903. Byl nositelem zábavy a kultury v obci. Léta hráli hasiči v ochotnickém divadle. V roce 1925 zakoupili první dvouproudovou stříkačku. V šedesátých letech se obří měrou podíleli na úpravě obce. Mimo jiné se účastnili položení trubek do potoka, který protékal obcí. Vznikla kanalizace, která byla zasypána a následně byl vybudován chodník. Rybníček na návsi byl vybetonován a vynikla požární nádrž, další rybníček zvaný REGULACE byl zavezen a vybudován parčík s kašnou a vodotryskem, byl postaven kulturní dům s hospodou, z bývalé obecní kovárny v roce 1970 vznikla hasičská zbrojnice, která slouží v pořádku dodnes. V tomto období se stříkačka 8 vyměnila za 12. Zakoupil se nákladní automobil ROBUT. Právě tehdy se hasiči nejvyšší měrou podíleli na úpravách obce, při tzv. akcích "Z". Dnes se SDH zúčastňuje pravidelně okresních soutěží a námětových cvičení. Některé soutěže organizoval a přádal sám náš sbor. V roce 2008 hasičský sbor čítá 40 členů. Každoročně pořádá pouťové zábavy a hasičské plesy.


Zdroj: Sbory okresu Klatovy


Další články

Vše kolem sborů okresu Klatovy

    Skupiny článků