Konečné články do almanachu OKRSEK Č. 3

Vydáno dne 28. 07. 2009 (4340 x přečteno)

BURŠICE, ČIHAŇ, KŘÍŽOVICE, PLICHTICE, SKRÁNČICE, TUŽICE, ZAVLEKOV, ZDEBOŘICE.

Prosím o provedení kontroly.

Buršice

Rok založení: 1906
Členská základna: 44
Starosta: Milan Václavík
Velitel: Zdeněk Vítovec, Václav Lašek

Prvopočátky snahy vzájemně a organizovaně si pomáhat vzešly z myšlenky řídícího učitele Mráze ze Zavlekova. V roce 1904 se vytvořilo neoficiální sdružení dobrovolných hasičů, zatím bez potřebného vybavení. Rok 1905 znamenal důležitý mezník, byla zakoupena dvoukolová stříkačka firmy Smejkal – Smíchov s příslušenstvím, za průměrnou cenu 949 Kč. V roce 1906 došlo k oficiálnímu založení sboru, v jehož čele stáli: František Dušek, Vavřinec Jílek, Josef Knetl (přispívající), Václav Knetl. V roce 1910 bylo veškeré zařízení a vybavení hasičů umístěno v obecním domě, tzv. „pastoušce“. Členy sboru v té době byli: velitel Václav Maxa, náměstek velitele Josef Voska, hudec František Kuba, lezec Jan Hrouda, stříkači František Dušek, Vavřinec Jílek, Josef Knetl, Jan Knížek a Filip Kobzar. V průběhu doby byl vznesen návrh na postavení nové zbrojnice. Tento plán přešel z návrhu ve skutečnost v roce 1928, kdy byla započata stavba. Tato byla provedena svépomocí za 8 000 Kč. V roce 1930 byl k hasičské stříkačce zakoupen předvozek s kozlíky pro mužstvo a navijáky hadic za 4 848 Kč. V roce 1937 se konaly oslavy 30 let činnosti za přítomnosti okolních sborů. Přišel rok 1951, jež byl ve znamení splnění snu o vlastní motorové stříkačce. Byla to značka DKV za 39 760 Kč z Krásného Dvora. V roce 1999 byla zakoupena PS 12 s příslušenstvím.

Číhaň

Rok založení: 1899
Členská základna: 48
Starosta: Václav Tengler
Velitel: Václav Nováček, Josef Srb

Ztráta majetku a lidských životů, jež si vyžádá  každý zhoubný požár, daly vznik myšlenkám k ochraně majetku a lidských životů ve větší míře, než se to dařilo nevycvičeným jednotlivcům. Tak vznikla myšlenka k vytváření dobrovolných hasičských sborů. Rovněž v obci Číhaň docházelo k častým požárům. Proto bylo koncem roku 1898 přikročeno k založení hasičského sboru v Číhani. Největší zásluha o založení sboru patří tehdejšímu řídícímu učiteli panu Emanuelovi Prexlovi. Dle obecní kroniky dne 24. února 1899 byla vysvěcena „jednoproudní stříkačka čtyřkolová“ od R.A. Smekala na Smíchově s průměrem bot 110 mm za 1.200 korun a také bylo přijato 15 členů,  čímž byl náš hasičský sbor oficiálně založen a zapsán do knihy Sboru dobrovolných hasičů v Číhani a do knihy župy klatovské. Ještě před svým založením zasahuje sbor při hašení požáru v Číhani čp.9, u pana Josefa Žižky, dne 2. února 1899. Další požáry nenechaly na sebe dlouho čekat. Podle knihy zápisů o požárech zasahovali hasiči často jak u malých, tak i velkých požárů. Tito lidé neměli ve své době finanční prostředky ani na zakoupení nejnutnějšího hasebního nářadí. Proto pořádali různé společenské akce – muziky, máječky, plesy, soutěže, aby z takto získaných peněz a z peněz od obce postupně vybavovali svoji dřevěnou hasičskou zbrojnici, kterou v červenci v r.1930 přestavěli. V r. 1931 bylo v Číhani dokonce založeno družstvo žen, které mělo 14 členek. 2.srpna 1931 se konal v Číhani župní hasičský sjezd, jenž se za pěkného počasí a veliké účasti vydařil. Pro podobné účely bylo v prostoru mezi školou, zbrojnicí a rybníkem vybudováno hřiště. Hasičský sbor byl činný za každého režimu. Členové se scházeli, pomáhali jeden druhému i v těžkých chvílích života. Nikdy nezapomněli vyprovodit na poslední cestě svého kamaráda – člena sboru. Tak je tomu dodnes. Německá okupace také zasáhla náš sbor. Dne 22. května 1942 byl zatčen gestapem a odvezen do Klatov řídící učitel pan Václav Uldrich, vzdělavatel sboru. Poté byl převezen do Terezína a Tlossebirku, kde v listopadu zemřel. Byl jmenován členem protiněmecké strany, v níž činně pracoval. Dne 12. prosince 1947 velitel sboru Ignác Kněz zahajuje schůzi a informuje sbor o odkoupení stříkačky značky „Zikmund 35 HP“ a dopravního vozidla značky „Minerva“ od klatovského sboru. Jelikož někteří členové a zástupci obce nepřáli tomuto nákupu pro vysokou cenu, vznikly spory v hasičském sboru a hrozilo jeho rozpadnutí. Pro nákup těchto strojů zvlášť bojoval člen sboru Josef Petrmichl, čp.3. Po delším vyjednávání byl nakonec požadavek hasičů prosazen a technika zakoupena za 150.000 Kčs. Tuto částku však neměl sbor ani obec. Proto peníze zapůjčilo 8 občanů z Číhaně. Na žádost obce bylo povoleno uvolnit z vázaných vkladů 17.000 Kčs na školní vydání, která bohužel zdaleka nestačila krýt veškerá vydání na opravu a úpravu strojů. Následkem zákazu uzavírání půjček obcemi v roce 1949 nebylo možno uzavřít půjčku u peněžního ústavu na nákup stříkačky a tím dluh obce jednotlivcům ve výši 80.000  Kčs splatit. Tento dluh byl splacen občanům od ONV až v roce 1953, to je po šesti letech. Také osada Plánička měla pomocný hasičský sbor, avšak v r.1951 byl zrušen. V r.1952 hasičský sbor v obci zakoupil sirénu, která byla umístěna na školní budově. Ve snaze získat více finančních prostředků byl zakoupen pohřební vůz tažený koňmi, ale nesměl se používat, protože nadřízené úřady toto zakázaly. V r.1953 byla veřejnou schůzí schválena a následující rok zjara zahájena stavba nové hasičské zbrojnice v akci M. Od ONV byla přislíbena na tuto stavbu částka 30.000 Kčs. Stavba se dosti protahovala a byla dodělána až v r.1958 za pomoci všech členů sboru i ostatních občanů. Na dokončení stavby měl velký podíl zejména nově zvolený velitel Pavel Ulrich, kovář a svědomitý pracovník sboru. V roce 1957 obdrželi hasiči od požární inspekce novou výzbroj a výstroj. O dva roky později bylo staré hasičské auto „Minerva“ nahrazeno novým „Tatra 805“. Sloužilo až do roku 1981, kdy náš sbor obdržel od okresního sboru v Klatovech nové vozidlo „Avie 30“ s kompletním moderním vybavením. V současné době je toto auto stále k dispozici, ale již dosluhuje a jeho udržení v provozu vyžaduje značné finanční prostředky. K vybavení hasičů patří i hasičská zbrojnice. Vedle vlastního prostoru pro skladování hasebního nářadí a garážování aut, má i svoji místnost pro kulturní a schůzovní činnost. Údržba veškerého vybavení vyžaduje nemalé finanční prostředky z rozpočtu Obecního úřadu Číhaň. V r.1997, za působení starosty Zdeňka Pikharta, byla provedena rekonstrukce střechy na hasičské zbrojnici nákladem 60.000 Kč. Tato budova už také vyžaduje generální opravu, bohužel obecní úřad zatím na rekonstrukci nemá finance. Mezi hlavní úkoly hasičské činnosti patří prevence. Pravidelně jsou do domů doručovány letáky, ve kterých jsou připomenuty hlavní protipožární zásady o požární bezpečnosti a o předcházení zbytečným požárům. Hasiči se podílejí i na budování obce a  jejího okolí. Jejich velkou zásluhou vznikla víceúčelová vodní nádrž za vsí, která byla dokončena v r.1978, za působení předsedy obce pana Václava Tenglera. Nádrž je využívána v letních měsících jako koupaliště. Dále pak v blízkosti kravína vznikla další vodní nádrž. Rovněž při úpravě návsi po zavezení rybníka odpracovali hasiči mnoho brigádnických hodin. Dříve se zúčastňovali i  pomocných brigád pro místní JZD. Není zapomínáno ani na hasičskou výstroj a výzbroj, mnoho času je věnováno technice, která musí být připravena vždy, když  je to zapotřebí. Hasiči nezapomínali ani na své nástupce, o tom svědčí založení družstva mladých požárníků v r.1976, za vedení pana Josefa Heřmana a Václava Nováčka. Od tohoto roku se zde vystřídalo několik generací mládeže, z níž mnozí dnes úspěšně pokračují ve své činnosti mezi dospělými. Družstvo mladých hasičů dosahovalo velmi pěkných výsledků v okresních i krajských kolech. Jejich umístění se vždy pohybovalo mezi prvními. V roce 1998 bohužel družstvo ukončilo svoji činnost pro malý počet dětí, které by svým věkem splňovaly kritéria soutěže. V r.1989 bylo založeno družstvo žen. I když se ženy nezúčastňují soutěží, jsou rovnocennými pomocníky při přípravě organizování ostatních akcí. Akceschopnost dokazuje číhaňský sbor na námětových cvičeních i okrskových soutěžích. V r.2007 bylo opět založeno družstvo mladých hasišů pod vedením Ing. Ivany Nováčkové, Hany Perniklové, Lucie Němcové a Jany Kneblové. V současné době, ke dni 1. ledna 2008, má hasičský sbor Číhaň celkem 69 členů, z toho do 18 let 22 členů a nad 18 let 47 členů. Je obrazem lidské práce a snahy mnoha generací, obrazem nezištného úsilí řady hasičů, pracovat pro své spoluobčany, pomáhat jim. Těchto několik řádků nemůže samozřejmě do detailu popsat práci a činnost sboru za 100 let, ale dovolte mi, abychom stále vzpomínali na ty, kteří stáli v čele sboru v jednotlivých obdobích. Všichni měli něco společného – upřímný vztah člověka k člověku a ke své rodné obci.

Křížovice

Rok založení: 1932
Členská základna: 15
Starosta: Jaroslav Kotlan
Velitel: Vlastimil Sacher

První zmínka pochází z roku 1551, kdy obec spolu se Zdebořicemi patřila pod správu zámku Zelená Hora v Nepomuku. V okolí obce se v minulosti dolovalo stříbro. Až do roku 1923 byly Křížovice osadou patřící pod farnost ve Zdebořicích, samostatnou obcí se staly 1. ledna 1924. Roku 1932 obecní zastupitelstvo rozhodlo o založení dobrovolného sboru hasičského. Na to byl dne 25. prosince 1932 pozván učitel a jednatel hasičské župy z Plánice, Karel Dušek, který podal zprávu o založení dobrovolného sboru. Ihned byla svolána valná hromada, na které se přihlásilo 14 členů. Do čela byli zvoleni: Janda Antonín - starosta, Bělík Alois – velitel, Šíma František -zástupce velitele, Baštář Karel - jednatel a Hálek Karel -pokladník. Důvodem založení sboru byl také patrně požár v roce 1930, kdy vyhořela usedlost Václav Končelíka č.p. 42. Na majetku vznikly obrovské škody, protože se čekalo na příjezd hasičů ze Zdebořic a Nové Plánice. První požár, u kterého zasahoval nově založený SDH z Křížovic, byl požár stodoly Václava Kovaříka z č.p. 34, roku 1934. První hasičské skladiště bylo vybudováno zdarma v roce 1935 za pomoci obyvatel obce. Téhož roku byla zakoupena první stříkačka za 8.300 korun od firmy R.A.Smekal. Jednalo se o jednoruční stříkačku čtyřkolovou s příslušenstvím. V roce 1952 byla zakoupena nová stříkačka. V té době se právě přestavovalo hasičské skladiště, střecha byla zvednuta a podbita, stavba nahozena. Byla dána nová vrata a zhotovena betonová podlaha. Jednou z významných událostí ve sboru bylo založení družstva žen v roce 1954. Jako členky se přihlásila děvčata do 20 ti let : Marie Jandová, Božena Huřťáková, Marie Baštářová, Jaroslava Bělíková, Jaroslava Jandová, Olga Bělíková, Růžena Hálková a Milada Jandová. Velitelkou družstva byla zvolena Jaroslava Jandová z č.p. 41, která se zúčastnila instruktorského kurzu v Plzni. Ještě v roce 1961 měla obec 125 obyvatel. 16.července 1961 se konala v Křižovicích hasičská soutěž, na které naše družstvo zvítězilo. Od roku 1970 se novým starostou stal Ing. František Baštář, jehož funkční období bylo ze všech starostů nejdelší – trvalo 28 let, za velké aktivity všech členů. V současné době má sbor 16 členů činných a 6 přispívajících. Díky novým členům se náš sbor stabilizoval, čemuž odopovídá různorodá aktivní činnost.  Sbor má k dispozici stříkačku PPS 12, s níž se zúčastňuje soutěží. I přes vysoký věkový průměr sboru udržujeme krok s ostatními družstvy z okolí. V okrskové soutěži v roce 2008 jsme se umístili na desátém místě z celkového počtu třinácti družstev. 75 letá tradice sboru nás zavazuje k tomu, že i do budoucna bude naším úkolem udržovat odbornou způsobilost našich členů, udržovat současnou techniku v provozuschopném stavu tak, abychom byli schopni včas zasáhnout nejen u požáru, ale i při živelných pohromách, jako tomu bylo například při likvidaci orkánu Kyril. Za významnou událost lze považovat i to, že náš sbor byl na podzim roku 2008 vybrán jako jeden z osmi prvních sborů v Plzeňském kraji, kterým byly předány nové zásahové obleky. Starosta SDH Jan Dufek starší je slavnostně přebíral v Plzni, na útvaru Hasičského záchranného sboru z rukou ministra vnitra Ivana Langera. Kromě hasičské činnosti členové sboru zajišťují a organizují v obci tradiční stavění máje, mikulášské besídky pro děti, obnovili jsme oslavy k Mezinárodnímu dni žen, chystáme sportovní dny pro děti, jejichž počet se v obci naštěstí zvyšuje. Velkou aktivitu sbor vyvíjí při údržbě obce, např. při budování nové autobusové čekárny, při přebudování obecního domu aj. Křížovničtí hasiči i nadále půjdou ve šlépějích svých zakladatelů z roku 1932. Almanach SDH Křížovice na základě podkladů zpracovala: H. Králová (podklady na OSH)

Plichtice

Rok založení: 1905
Členská základna: 33
Starosta: Václav Volmut
Velitel: Ing. Václav Špičák, Pavel Šipla

Jen velmi obtížně se dá ve stručnosti vyjádřit 103 let života a práce plichtických dobrovolných hasičů. Sbor byl založen v roce 1905 a hned od samého počátku, tj. v době, kdy Plichtice byly hojně zabydlenou vesničkou, působil jako velmi aktivní občanský spolek. Můžeme jmenovat účast na hromadných vystoupeních, poutích a jiných důležitých společenských událostech. Ještě významněji lze hodnoti desítky skutečných zásahů jak při požárech, tak při dalších živelních pohromách. Krédo hasiče, pomáhat chránit životy a majetek, bez ohledu na mnohdy značné osobní riziko, bylo od počátku existence zdejšího sboru, plněno beze zbytku. Pohodlí a egoismus, to jsou vlastnosti, které u žádného hasiče nenajdeme. Po nelehké práci v zaměstnání i doma čeká na dobrovolného hasiče ještě výcvik, péče o techniku a někdy i skutečná akce. Prvním velitelem plichtického sboru dobrovolných hasičů byl pan Šipla z čp. 5 (U Chalupů). Ve funkci vydržel poměrně dlouhou dobu, celých 20 let. Na konci období první republiky pak funkci velitele zastával a válku přestál pan Přerost Josef. Ten byl v roce 1952 vystřídán dalším věrným a obětavým hasičem, panem Augustýnem Bechyňským. Tomu však nebylo osudem přáno a po jeho tragické smrti do funkce velitele nastoupil pan Václav Stupka. Ten pomyslnou štafetu nesl až do roku 1992, kdy funkci převzal pan Václav Volmut. V roce 2002 pak na jeho místo nastoupil pan Ing. Václav Špičák, který funkci vykonává dodnes. Bylo by velmi těžké jmenovat všechny obětavé členy za celou dobu existence sboru, všem patří obrovské poděkování a náš vděk. Bez nich by nebyl dnešní sbor dobrovolných hasičů. Poděkování si zaslouží i všichni starostové sboru, jedním z velmi aktivních byl pan Bohuslav Běloch. Dnes má SDH Plichtice širokou členskou základnu, 33 členů, z toho 7 žen. Ve sboru jsou jak mladí, tak starší členové. Ve výboru aktivně pracují: paní Jitka Šiplová, Antonín Karlík a pan Václav Volmut, bývalý velitel a dnešní starosta SDH. SDH se významně podílí na kulturním a společenském životě obce. Pořádá brigády na zvelebení obce, sběry železného šrotu, účastní se soutěží a jiných společenských událostí, organizuje plesy a taneční zábavy, jako pomocná ruka je vždy připraven pomoci. U příležitosti setkání rodáků bylo možné hrdě prohlásit, že dnešní hasiči jsou důstojnými pokračovateli našich předkům a jimi založeným tradicím. Obec na ně může být pyšná, oni si oproti tomu uvědomují svou odpovědnost. Za nezištnou a obětavou práci všech členů SDH je jim potřeba upřímně poděkovat. Děkujeme i Vám, plichtickým předkům. Sepsal: Ing. Václav Špičák - Velitel SDH

Skránčice

Rok založení: 1942
Členská základna: 17
Starosta: Ladislav Šipla
Velitel: Karel Plánička, František Pacholík

Sbor dobrovolných hasičů ve Skránčicích byl založen v roce 1942.  Po dobu svého trvání se sbor zúčastňuje okrskových soutěží i okrskových schůzí. V rámci obce zajišťuje pro občany kulturní a společenské akce. Každoročně je to stavění máje, údržba stávající techniky, úklid obce a ostatní potřebné věci  nutné pro chod obce. Vzhledem k tomu, že stav členské základny je přestárlý, zdá se že sbor stagnuje. Přes generační problém však zatím přežívá, plní základní povinnosti členů - placení členských příspěvků, podávání hlášení. Členové věří, že s příchodem mladých lidí dojde k opětovnému rozkvětu činnosti Sboru dobrovolných hasičů ve Skránčicích. A že se opět naváže na tradice jejich předchůdců, kteří v roce 1942 sbor založili. Almanach SDH Skránčice na základě podkladů zpracovala: Hana Králová-podklady na OSH)

Tužice

Rok založení: 1938
Členská základna: 39
Starosta: Jaroslav Hasenkopf
Velitel: Jaroslav Roubal, Milan Sopek

Již v roce 1937 se v naší obci jednalo o zřízení sboru dobrovolných hasičů, ale nebylo prostředků k vybavení potřebným nářadím. Obecní pokladna byla dosti chudá, protože odvody a obecní platy byly minimální. Avšak nakonec i přes tyto potíže byl v lednu 1937 hasičský sbor založen. Bylo potřeba zakoupit stříkačku a další vybavení. Josef Hosnedl, tehdejší starosta, udělal zápůjčku v zavlekovské kampeličce na 10 000 Kč a peníze do sboru půjčil. Objednala se zmotorizovaná ruční stříkačka, první tohoto typu v okolí. Koupi zprostředkoval Mára z Poděbrad. K tomu bylo odebráno ještě 12 přileb, opasků a dvě kovové sekyrky. Za toto bylo zaplaceno 12 000 Kč. Hned z jara roku 1938 se začalo jednat o vybudování hasičské zbrojnice. Nikdo však nechtěl podstoupit příhodné místo. Až nakonec Tomáš Jiříček z č.p. 13 nabídl horní díl své zahrádky. Při kopání základů se narazilo na vápenici. Nebylo pamětníka, kdo v  ní vápno, které stačilo na celou stavbu vyhasil. Veškeré práce na výstavbě prováděli občané zdarma. Platila se jen krytina a  práce tesařům z Ustalče. Částí peněz na splacení dluhu byla subvence od zemského zastupitelstva a ostatní byly získány sehráním divadelních představení a z pořádaných tanečních zábav. V pozdější době bylo pořízeno 9 vycházkových stejnokrojů. Stříkačka byla použita jen při požáru stodoly u Roubala z Tužic čp. 3, jiných zásahů nebylo v této době zapotřebí. Sloužila pak plně svému účelu až do roku 1958, kdy jsme dostali z okresní výzbrojny jinou, která již nebyla pro její nespolehlivost k potřebě. Novou stříkačku PS 8 z karotáží jsme dostali do užívání v roce 1960. Zasahovali jsme s ní při požáru Mladické hospody po úderu bleskem a doprovázela nás na mnoha soutěžích a aplikačních cvičeních, na kterých jsme se čestně umísťovali. Nové stejnokroje byly pořízeny v dostatečném množství. Členská základna se dnes skládá z 37 členů, kteří se většinou zúčastňují všech plánovaných akcí. Bylo odpracováno mnoho hodin na vybudování a přebudování kulturního domu. Velká aktivita a pochopení většiny požárníků se projevila při výstavbě kombinované prodejny s hostincem, kde bylo odpracováno přes 5 000 brigádnických hodin za minimální mzdu. Po krátkém čase Jednota budovu prodala a nyní slouží k jiným účelům. Nezbylo nic jiného, než prodejnu přebudovat z hasičárny, v jejímž patře je zároveň i obecní úřad. Stříkačky i s výbavou byly nějaký čas umístněny v kolně na skládce. Nyní máme hasičskou zbrojnici postavenou přímo u vodní nádrže. Můžeme s klidným svědomím říci, že současní hasiči svým předchůdcům ostudu nedělají. Výcvikem se připravují na to, jak případný oheň uhasit. Finance si vydělávají pořádáním zábav a kulturních akcí. Pozadu nezůstávají ani v oblasti sportu pořádáním fotbalových a nohejbalových zápasů či turnajů ve stolním tenise. I přes to, že patří náš hasičský sbor k těm mladším, vychoval již 4 pokolení hasičů. Cvičí dvě družstva mužů, 2 družstva mladých hasičů a nově vzniká jedno družstvo žen.

Zavlekov

Rok založení: 1903
Členská základna: 58
Starosta: Jaroslav Makrlík
Velitel: Miroslav Přerost, Luděk Černík

Historie sboru se začala psát dne 15. prosince 1902, kdy se na schůzi obecní zastupitelstvo zdejší správy úřadujícího radního Emanuela Hejduka usneslo, ustaviti v Zavlekově, tehdy ještě v „Zamlekově“, sbor dobrovolných hasičů. Za tímto účelem zastupitelstvo vešlo v jednání s firmou „Smekal na Smíchově“ v příčině zakoupení hasičského nářadí. Dne 1. února 1903 se konala první schůze přátel myšlenky hasičské a byl zvolen zatímní výbor k vykonávání přípravných prací. V témže měsíci, únoru, byla dodána a vyzkoušena čtyřkolová stříkačka. První valná hromada spolku se konala dne 29. března 1903 za účasti 4 zakládajících, 21 činných a 18 přispívajících členů. Prvním starostou byl zvolen farář Emanuel Hanzlík, velitelem a jednatelem řídící učitel František Mráz, podvelitelem učitel Karel Kunca, pokladníkem učitel Tomáš Vágner a přísedícími občany Emanuel Hejduk, Jan Johánek a Václav Šíma. Důležitým mezníkem se stal 18. srpen 1903, kdy na základě usnesení výboru hasičského spolku došlo ke konečnému ustanovení sboru. Současně proběhlo svěcení stříkačky. Slavnosti se rovněž zúčastnil JUDr. Jindřich z Taaffů se svou chotí Magdalenou, která se stala kmotrou stříkačky. Kromě této vzácné návštěvy byly přítomny i sbory z Plánice, Čihaně, Kolince, Hor Stříbrných, Nalžov a Zborov. V tomto roce kromě účasti na župním sjezdu hasičstva župy plánické se sbor aktivně podílel na likvidaci požárů na Suché, v Hradešicích a Čihani. V dalším období, tj. od roku 1904 do roku 1914, sbor úspěšně rozvíjel svoji činnost. Kromě valných hromad každoročně pořádal bály, střídavě v hostincích pana Johánka, pana Matějovice, na poště, U Kroupů a v Mladicích u Frančíků. Náš sbor jako člen hasičstva v Zemích českých se pravidelně zúčastňoval župních sjezdů. Mimo tohoto společenského života zasahoval při požárech v okolí, například v Tužicích, Ústalči, Hnačově a Křižovicích. V těchto letech ve funkci starosty spolku vystřídal faráře Hanzlíka František Valdman. Následná první světová válka přerušila na čtyři roky činnost sboru, neboť většina členů nastoupila vojenskou službu. Po válce, v roce 1919, byl do funkce starosty zvolen František Přerost. V roce 1922 ho ve funkci vystřídal František Křesák. Dne 5. června 1922 pořádal sbor svěcení pomníku na památku padlým legionářům a vojínům ve světové válce. Účastnilo se dalších 16 sborů v okolí. Pomník byl zbudován i díky veřejné sbírce občanů. V současné době se u tohoto pomníku každoročně pořádá pietní akt, pokládání věnců. Důležitým datem v historii sboru se stal i 23. únor 1928, kdy došlo k založení ženského odboru. Přihlášeno bylo 12 členek. Valná hromada ze dne 8. března 1931 rozhodla o zakoupení praporu. Po třech měsících, 14. června proběhla slavnost rozvinutí praporu, jehož kmotrou se stala choť řídícího učitele paní Františka Zajíčková. V období těchto let se členové sboru zapojili do divadelní činnosti v rámci místního ochotnického spolku. Pořádání valných hromad a účasti na cvičeních se staly pravidelnou činností sboru. Mimo jiné si sbor mohl připsat také každoroční pořádání bálů. V roce 1936 byl zvolen starostou sboru František Fous. Stějně jako první světová válka, tak i druhý válečný konflikt ovlivnil chod a aktivitu sboru. Nastal útlum při pořádání veškerých kulturních a společenských akcí. Po skončení války dochází k různým reorganizacím a změnám, které se dotkly i pojmenování sboru. Název hasičský sbor se postupně měnil na název Hasičská jednota, dále na Československý svaz požární ochrany, v dalších letech na Svaz požární ochrany ČSSR, až se v poslední dekádě minulého století vrátil k původnímu názvu a pojmenování sbor dobrovolných hasičů, jako integrované složky záchranného systému České republiky. Nehledě na svůj oficiální název se sbor aktivně zapojoval do přípravy kulturních akcí, tj. konání bálů, tanečních zábav, zájezdů a různých oslav. Organizování nezměněného počtu soutěží a cvičení, účasti na přehlídkách se postupně staly chloubou a tradicí sboru. Jednou z konaných akcí byl i první sjezd ČSPO v roce 1956. Sjezdu předcházely okresní konference, na nichž byl náš sbor zastoupen dvěma delegáty – Václavem Procházkou a Františkem Radou. Právě František Rada byl v roce 1956 zvolen starostou sboru, když vystřídal Josefa Procházku, který tuto funkci zastával od roku 1947. Každoročně konané valné hromady, dříve rovněž výroční schůze, přinášely časté obměny ve vedení sboru. V roce 1957 byl zvolen předsedou František Maděra, velitelem Jakub Pacholík. Ke změně předsedy došlo i v roce 1959 – zvolen byl Václav Procházka. Ke změnám docházelo i na postu velitele, v roce 1961 byl velitelem zvolen Václav Suda, který vystřídal Jakuba Pacholíka, aby si oba jmenovaní o rok později, v roce 1962, opět své funkce ve sboru vyměnili. V období těchto změn, v roce 1959, dostal sbor do stavu technického vybavení novou stříkačku. V následujících létech pokračoval sbor ve své praktické činnosti doplňované propagací, šířením a prohlubováním hasičské myšlenky. Začátkem sedmdesátých let se po předchozí dobré spolupráci ještě více prohloubila pomoc místnímu zemědělskému družstvu, škole i místnímu národnímu výboru. Jednalo se především o brigádnickou výpomoc, o činnost prováděnou v akcích „Z“, jakož i finanční výpomoc pro základní a mateřskou školu, anebo zakoupení lustru do místního kostela v roce 1976. Na výroční schůzi v roce 1972 byl předsedou zvolen Josef Brabec, velitelem Karel Frančík. Po odstoupení z funkce v roce 1976 vystřídal Josefa Brabce ve vedení Jakub Pacholík. Dalším mezníkem ve struktuře vedení sboru byla výborová schůze konaná 23. listopadu 1977, která navrhla pro členskou schůzi nové složení výboru. Členská schůze konaná dne 2. prosince 1977 schválila návrh výboru s tím, že za předsedu byl zvolen Karel Frančík, za velitele Karel Křesák. Sbor dobrovolných hasičů v Zavlekově se svou činností a aktivitou stal nedílnou součástí obce. Svůj význam a podstatu trvání dokazuje při akcích kulturního a společenského života. Náš sbor i nadále pokračuje v konání plesů, v brigádnické činnosti, v práci s mladými hasiči, v přípravě a pořádání oslav různých výročí narození svých členů a doprovodů spoluobčanů na poslední cestě. Mimo jiné jsme se za poslední roky zúčastnili oslav trvání sboru v Měčíně v roce 2007, v letošním roce pak v Žichovicích a Kolinci, když vždy proběhlo stužkování praporů. Dalším mezníkem v historii sboru se stal 7. leden 2005, kdy na valné hromadě byl zvolen nový výbor na další pětileté období. Starostou byl zvolen Jaroslav Makrlík, velitelem Miroslav Přerost. Ve vedení sboru zůstal Jaroslav Makrlík pouze do 19. ledna 2007, kdy na valné hromadě odstoupil z funkce starosty. Po předchozím projednání na výborové schůzi ze dne 12. ledna 2007 byl navržen a zvolen starostou František Kočí. Nadále se nám daří obsazovat okrskové soutěže mužů dvěmi až třemi družstvy a také vybojování účasti v předkole okresu. Za největší úspěch lze považovat vybojování účasti v okresním přeboru, postupem ze soutěže konané dne 17. června 2006 z předkola okresu v Myslívě. Na okresním přeboru v Janovicích nad Úhlavou se družstvo umístilo z celkového počtu 22 družstev na pěkném 13. místě a nebýt trestných bodů, mohlo to být i konečné 9. místo. Svoji výkonnost potvrzují družstva na hostování na soutěžích v sousedních okrscích, například v Kocourově Ústalči, Nalžovských Horách, Velenovech a Zborovech.

Zdebořice

Rok založení: 1903
Členská základna: 42
Starosta: Václav Lašek
Velitel: Václav Forman, Radek Krbec

Počátek Sboru dobrovolných hasičů ve Zdebořicích, tehdy „Stobořicích“, byl zřejmě 12. prosince 1903, kdy ve zdejší obci byly ustavujícími 15 členy schváleny stanovy sboru. Veškeré písemné dokumenty jsou pak vedeny od 1. ledna 1904. V  Matrice členů činných, která se dochovala, je zapsáno prvních 15 zakládajících členů právě od 1. ledna 1904. Jako úplně první ze zakládajících členů je zapsán pan Josef Stupka, řídící učitel v místní škole, který byl ustaven jako jednatel sboru a který měl zřejmě největší zásluhu na tom, že byl Sbor dobrovolných hasičů ve Zdebořicích založen. V další dochované knize Zápisníku jednacím pak najdeme zprávu, že 31. ledna 1904 bylo zasláno "Přihlášení sboru dobrovolných hasičů ve „Stobořicích“ k Hasičské župě v Plánici" . První technikou byla tažená ruční dvoupístová stříkačka od fi. R.A.Smejkal z Prahy. Od roku 1956 měl sbor motorovou stříkačku PS 16. Od roku1980 až do současnosti pak sbor používá stříkačku PPS 12. Významnou postavou ve sboru byl p. Vladimír Kovářík, jenž zastával funkci starosty sboru od roku 1961 do roku 1978. Za jeho působení měl sbor v letech 1974 až 1980 družstvo mladých požárníků zapojených do hry Plamen. Od roku 2002 je ve sboru družstvo žen. V roce 2003 při příležitosti 100. výročí založení sboru obdržel sbor Medaili za příkladnou práci. Po dobu posledních 25 roků se sbor pravidelně zúčastňoval okrskových a vyšších požárních soutěží. Ze společenských akcí lze jmenovat v poválečných letech ochotnický spolek - poslední představení bylo sehráno v roce 1959. V současnosti sbor pomáhá zajišťovat poměrně známý pochod Habartice – Zdebořice, (v roce 2009 se pořádal 10. ročník ) a další místní akce jako je stavění máje, sportovní den pro všechny, pouťové posezení . V roce 2003 došlo k uzavření zdejšího hostince. V té době již byla započata poslední z větších akcí, vybudování společenské místnosti v místním obecním domě. Stavbu financoval MĚÚ v Plánici, kam Zdebořice správně spadají, ale veliký kus práce tam byl odveden svépomocně, právě členy místního sboru. Stavba byla zcela dokončena v roce 2006. Vybudování této společenské místnosti hodně pomohlo k udržení spolkového a celkově i veřejného života ve Zdebořicích.

Zdroj: Sbory okresu Klatovy